Amálka
...jak jsem již zmiňovala nedávno, máme radost z každého vrhu, který se týká našeho pejska...
CHUCK - zatím je to on, úspěšný šampión, a mimochodem - Čakouš dělá jen holky!!!
V prvním vrhu to byly tři krásné holčičky, bez fontanel, zdravé, bez jakýchkoli problémů. Jedna z nich již má za sebou výstavní premiéru, a to i s oceněním. A nedávno ve druhém vrhu opět holčička, fontanela 0, zdravá a silná jako řípa! Protože o prvním vrhu jsem již psala, tento článek bych ráda věnovala naší další nové vnučce
Jen pro informaci všech, se souhlasem majitelky (dále pak Majka) fenečky Filinky, budu citovat některá její rčení, protože je velmi zábavná a vtipná. Věřte mi, že se nedá popsat veškerá komunikace mezi námi, od porodu až po dnešek, ale trochu se o to pokusím.
Malá Amálka se narodila 30.8.2019. Jako profík si Majka zajistila předběžně veterinární péči i dohodu, že v případě nutnosti bude vet na telefonu a k dispozici. Takto klidná, že nic nepodcenila, očekávala porod Filinky. Přišlo to v noci, veterinář telefon nebral (jak jinak, slibem neurazíš, že?) a Majka v akci. Vše zvládla na výbornou i přesto, že to pro ni a fenku byla premiéra. Jistou výhodu také sehrála odbornost zdravotní sestry a hlavně připravená a nabitá všemi možnými informacemi k porodu. Jojo, teorie je jedna věc, skutečnost však druhá. Obě to parádně zvládly, i přesto, že Fili chvíli nechtěla štěně přijmout, utíkala od něho. Manžel Majky ve tři ráno musel skočit do auta a valit na veterinu pro mléko. Maličká se mezitím krásně napila, Fili se trochu vzpamatovala a nad ránem už malou přijala, olizovala a opatrovala jako oko v hlavě. Dnes je z ní příkladná a vynikající matka!
Tak, jak už to u ženských bývá, jsme fixovány na nějakého konkrétního chlápka a u Fili tomu nebylo jinak. Takže neustále od malé odbíhala, věnovala se páníčkovi, takže celá věc došla tak daleko, že jejich Petr se stal společně s Fili náhradní matkou. Do 4. září měla Amálka tedy 2 matky. Přišlo to vhod, protože mrňous pěkně sílil, Fili si zvykla na mateřské povinnosti, takže hodinu od hodiny, den ode dne, bylo vše, jak má opravdu být. Všichni víte, jak to vypadá, když je jedno mimčo. Má všeho hojnost, mléka na rozdávání a veškerou pozornost a péči matky.
Protože jsem byla zvědavá a Majka pyšná, že se vše povedlo, neustále jsme visely na wacapu a dopisovaly si. Lítaly fotky a videa z každého prdu, ale já byla moc ráda, že mám info a můžu sledovat jak malá roste. Byla jsem chytrá jak autobus " šteně musí být v teple", " jojo mám hřejicí dečku", "super, hlavně jí neuvař, jen tak na vlaho", " jasan, nepouštím ani klimu, aby nenastydla, my sice padáme na hubu vedrem, ale štěndo je v teple"... takhle nějak probíhala naše komunikace. Majka s budíkem po 30 minutách neustále monitorovala svoji novou rodinku, druhý den pak byla totálně zbořená, takže brzy toho nechala, protože Fili se stala příkladnou matkou a byl na ní spoleh. Je pravda, že jsme se hledali, až jsme se našli, protože Fili je stejně rozmazlená jako naši kluci. Madam spí s páníčkama v posteli, takže teď tam měli nakvelbovaný i štěně. Petr neopouštěl postel, obě dámičky rozvalené s ním, a Majka dělala pokojskou. No, co bychom ale pro ty své miláčky neobětovaly, že?
" Hele, tak ti nevím, kdo vlastně porodil? Malá si vleze Petrovi do podpaží a chrápe tam dvě hodiny. Fili mu leží na břiše a on se chudák nesmí ani pohnout." Odpovídám " koukám, že máte doma pěkný kino, Péťa je náhradní matka a ty jsi jen do počtu!"
"JJ, já jsem jen přes proviant a jídlo nosím do ložnice. Třeba jako řízky s bramborama a okurkový salát v posteli, Petr s porodničkou musí i na WC, protože hysterická Fili okamžitě letí za ním". Směju se jako blázen, a říkám "nechceš něco napsat, přeci jen to jsou Tvé zážitky". Odpovídá, cituji: "Nené, prý nemá to správné střevo... Prostě popiš cirkus, který řídí boss, co má 10 deka. Humorný je, že se tu plazím jak zombi a vorvaná jak pětisamice. Do krámu jsem ráno pro kuřecí prsa jela v brejlích přes půl huby, protože jsem vypadala jak po rastavečírku s mega jointem !!! a tímhle se zas jen tak někdo pochlubit nemůže. A Petr zas ví, jaký to bude, až bude v důchoďáku jíst řízek v leže. V podpaží má totiž inkubátor "
V této souvislosti se musím zmínit, že malá tak dlabala, že měla Majka strach, aby se neprotrhla a při denním převažování se hystericky lekla, jestli je normální, aby zdvojnásobila svoji váhu. Já věděla prdlajs, takže teta Iveta na telefonu nás obě ujistila, že je to v pořádku. Ještě, že teta na telefonu funguje. Malá krásně roste, lítá jako torpédo, takže se u nich doma šoupe nohama. Protože žijí v Ústí nad Labem, mám možnost malou vídat v plné kráse. A že se z ní klube krasavice. A jak celá věc nakonec dopadla? No, jak jinak, než že Amálka zůstane doma, protože nikdo po všech těch zážitcích nemá to srdce dát ji z domu. Tak přirostla k srdci všech, že se s ní nedokáží rozloučit. Pomičí štěňata jsou tak nádherná, že bych se neodloučila ani od jednoho a proto se stále musím opakovat, že my dva s Petrem nikdy chovat nebudeme, protože bychom měli za chvíli doma psinec, a to už by zejména naše okolí nedalo...
Po dlouhé době trocha novinek a zase někdy příště... Petr snad za dlouhých zimních večerů opustí stavbu nového domku v Golden Hill a začne se konečně věnovat našim stránkám...
Iva
Filinka a Amálka dnes...